Postcrossing - Okno do celého světa

Prvně bych měla říct, že jsem právě teď mimo domov a tím pádem i mimo připojení na internet, takže pokud se teď děje něco fakt důležitého a tady o tom nepíšu, tak se prosím nedivte. Budu se snažit sledovat dění alespoň přes skromnou Wi-Fi v mobilu, ale obávám se, že to moc nepůjde. Tento článek jsem napsala ještě doma.
A teď k tomu, o čem dnes píši. Protože jsou prázdniny, vyplním to prázdné místo prázdninovou tématikou. A protože o prázdninách se hodně cestuje,  posílá se tedy spousta pohledů z různých míst a destinací. A kdo nerad posílá pohledy, že? Ale hlavně, kdo je rád dostává...
Pokud jste o Postcrossingu ještě neslyšeli, tak rozhodně klikněte na Pokračovat, pokud ho znáte, můžete do komentáře hodit nějaký svůj postřeh, který se mě nebo budoucím postcrosserům bude hodit!

Cestování prstem po mapě


O Postcrossingu jsem se dozvěděla právě odtud z Bloggeru. Myslím, že to byla Cukrovata, která sdílela své nadšení o psaní pohlednic. Také mě to zaujalo a tak jsem klikla na tento odkaz a otevřel se mi doslova celý svět.
Pořád jsem ale ještě nenapsala, o čem to je. Princip spočívá v tom, že vám systém vygeneruje adresu jednoho náhodného uživatele ze téměř 600 000 členů postcrosingu a vyskočí vám adresa, na kterou budete psát a jakmile dojde, systém vás nadhodí jinému uživateli, a takto pořád dokolečka.

Nejdřív se ale musíte zaregistrovat. Napíšete svoji adresu (Bez toho to nejde. Také jsem se ze začátku obávala, že se moje adresa dostane do rukou nějakého nájemného vraha, ale pročetla jsem desítky recenzí a ty mě ujistili, že nic takového se nikdy nestalo a že Postcrossing nikdy nebyl takhle zneužit.) a vyplníte si svůj profil. Doporučuji si na něm dát záležet. Nemusíte vypisovat svůj rodokmen či že jste právě rozvezdl/a, ale vaše koníčky jistě zveřejnit můžete. Mě to tedy hodně pomáhá, když má adresát, kterému právě píšu pečlivě vyplněný profil a já vím čeho se chytnou a o čem mu psát. A co, když má adresát stejné zájmy jako já, to jsou potom slohovky :-)

Také si nezapomeňte říci, jaké máte preference. Preference? Ano, vypište si seznam, jaké pohlednice by vám měli chodit, jestli turistické s krajinkami či městy nebo jestli spíše umělecké. Jistě, zdá se vám to jako hloupost, ale časem až budete mít pohlednic odeslaných vícero, budete se koukat potom, co posílají ostatní a prošmejdíte všechny e-shopy s pohlednicemi (ano, existují), tak se vám ten seznam značně rozšíří. Postcrossing je hlavně o pohlednicích, postcrosseři nejsou žádní kamarádi na dopisování, i když mě velice potěší, když je pohled hustě popsaný.

Dále bych také napsala svoje datum narození, nemusíte ho sdělovat celé, pokud nechcete, ale alespoň den a měsíc, aby vám pisatelé mohli poslat blahopřání. Je to pak velice milé, když najdete ve schránce přání k narozeninám třeba z Německa, Ameriky či Austrálie.


Jakmile máte hotovo, můžete poslat svůj první pohled. S největší pravděpodobností vám padne Rusko nebo Německo, neboť se systém řídí podle počtu uživatelů dané země a Rusů a Němců je tam prostě nejvíce, proto se připravte, že tam budete psát často a doporučuji, aby jste si v nastavení upravili to, že chcete do stejné země posílat pouze jeden pohled  a ne víc za ráz (tzn. že když pošlete pohled jednomu adresátovi do Ruska, nemůžete si vygenerovat dalšího Rusa, ale padne vám někdo jiný...třeba Němec). Němci jsou příjemní, neboť jsou to naši sousedé a pošta k nim jde poměrně rychle, jen s Rusy (a Bělorusy, Číňany, popř. Ukrajinci) je to problém, protože jejich pošta je hodně pomalá, chaotická a také zřejmě procházejí cenzurou. A zrovna jich ta musí být nejvíc!

Jakmile vyberete perfektní pohled pro adresáta, napíšete mu něco hezkého a hodíte do schránky, každý den si kontrolujete svůj e-mail, zda nedorazí vaše první Hurrary, tj. pohled dorazil ke svému adresátovi. Samozřejmě můžete pohledů poslat i více (myslím, že ze začátku můžete poslat nejvýše 4), ale je dobré se hlídat, protože čím více pohledů odešlete, tím více utratíte peněz, že? Ono se to nezdá, pohledy zase až tak drahé nejsou, pokud nekupujete nějaké speciální, ale 25 kč (cena známky do Evropy nebo 30 kč stojí známka do Světa) sem, 25 kč tam a už máte stovku pryč a to jste ani nemrkli.
No a pak každý den kontrolujete schránku u vašich dveří či dole v přízemí, pronásledujete pošťáky, a pak s lítostí zjistíte, že nesou pouze složenky a reklamu na Lidl. Až jednoho dne...

Klenot mojí sbírky
Jak jsem předtím psala, Postcrossing je sice hlavně o pohledech, mě ale na tom nejvíc těší, že můžu poznávat nové země. Z každého pohledu na mě dýchne typická atmosféra. Také se mi líbí, když mi odesílatel doporučí svoji oblíbenou knížku nebo napíše, ať si poslechnu skvělou kapelu z jeho země. Nejraději ale jsem, když se adresát dívá na Downton Abbey, to je potom největší legrace. Nedávno mi o tom psala jedna Japonka a od sympatické Američanky z Long Islandu jsem dostala úžasnou pohlednici s Downtonským motivem. Byla to moje jedna z prvních a zuřivě jsem za ni děkovala.

Až se ve světě Postcrossingu budete trochu lépe orientovat, doporučuji se přidat k české postcrossingové skupině na Facebooku. Vymýšlejí docela zajímavé věci a organizují srazy. Já zatím na žádném nebyla, ale kdyby byl sraz v Brně, tak určitě přijdu.

Tak doufám, že jsem vás přesvědčila, že Postcrossing je skvělá zábava ne jenom na prázdniny, třeba si někdy spolu napíšeme nebo se potkáme na nějakém srazu.

Komentáře

  1. Super! Jsem moc ráda, že tě Postcrossing baví! A že ti přišel i pohled s tematikou Downton Abbey - je boží!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Byla to jedna z mých prvních a strašně jsem za ni ráda. Paní jsem do Hurray napsala úplnou slohovku o tom, jak je její pohlednice skvělá. A ona mi odpověděla, tak jsme si začaly povídat o Downton Abbey.

      Vymazat

Okomentovat

Děkuji za Váš komentář!

Oblíbené příspěvky