Britofilní problémy

Přiznejme si, že, my britofilové, máme v jistých situacích problém, ať už s něčím nebo s někým. Pokusila jsem se tyto situace, které vycházejí z mých vlastních zkušeností, sepsat nebo je pomocí gifů  Mr. Carsona přiblížit. Třeba se v nich také najdete  a možná se i pobavíte.

Když doma dojde čaj: 

Mimochodem, teď jsem si začala dávat na čaje dávat velký pozor. Samozřejmě nikdy mi nebylo jedno, co piji, ale po shlédnutí tohoto videa, se opravdu všech musím ptát, co mi lijí do šálku. Vždy dávám přednost sypaným čajům před těmi v sáčcích, ale když nejsou, není zbytí. Moji favoriti jsou ovšemže známé firmy jako Twinings a Harney and Sons, momentálně ujíždím na čajích English Tea Shop - mají krásné balení, chutnají velmi dobře (hlavně sencha) a jsou Fairtrade!

"Tobě to vážně chutná?" Otázka, která příliš často odkazuje na britskou kuchyni.

Na ni ovšem znám pouze jedinou odpověď a to kladnou. Peprmintová čokoláda je moje Top, proti octovým brambůrkám nic nemám  a takhle bych mohla pokračovat do nekonečna. Nehledě na to, že je spousta receptů z britské kuchyně, které jsou hodně podobné těm našim hezky českým. Britská kuchyně již dávno není takový "strašák", pokud tomu tak někdo říká. Británie je multikulturní země se spoustu bývalými koloniemi (např. Indie) a to se projevuje i v její kuchyni. Navíc britská kuchyně nyní udává i trendy - co třeba takový Jamie Oliver nebo nyní naprostý bestseller mezi kuchařkami Lahodně s Ellou od britské blogerky?

Špatná výslovnost a ještě něco navíc

Nedávno se moje kamarádka vrátila z Anglie. Já samozřejmě jako aktivní britofil jsem chtěla vědět každou drobnost, neboť navštívila místa, která já jsem ze svým zájezdem neměla možnost navštívit. 

Náš rozhovor probíhal asi takto:

"No a pak jsme byly v nějakém muzeu v "Elly"..."

"Myslíš "Íly", že jo?"

"...asi jo?"

"Protože je to "Íly" ne "Elly"...A jaký byl Londýn? Co se ti nejvíce líbilo?"

"Mě se vlastně Londýn ani tak moc nelíbil."

Když mi příbuzenstvo/kamarádi dají k vánocům/narozeninám sebevětší blbost s Union Jackem a naivně si myslí, jakou mi to udělá radost.

Nechci působit nějak rozmazleně nebo vybíravě, ale mě udělá radost i knížka, kus oblečení nebo třeba jen přání, hlavně, když bude od srdce. Musím, ale říct, že se to moc často nestává, spíše pouze u těch lidí, co mají pocit, že by mě něco měli dát (těch ale moc není) a bylo jim řečeno, že mám ráda Anglii. Moji přátelé a rodině mě ovšem mají přečtenou, takže vždy dostanu něco krásného a jsem moc ráda. 

Takováto zrůdnost mě naštěstí ještě nepotkala.

Když ode mě všichni očekávají, že mám ráda déšť a budu před nimi radostně moknout.

"Ty si přece ten...britofil. Já jsem jsem myslel/a, že máš ráda déšť." Ano, mám ráda déšť...když se ně něj můžu dívat z okna svého pokoje. Nejvíce mě fascinují bouřky, ale to už je zase něco jiného. Nechápu, proč všichni očekávají, že když v Británii často prší, že tam všichni déšť naprosto zbožňují (navíc je to úplná blbost) a že ti, co Británii mají rádi, ho zbožňují ještě víc. A taky nechápu, proč všichni čekají, že budu radostně moknout, zatímco oni se budou schovávat pod deštníky. I v Británii mají deštníky, tak nevidím důvod, proč bych ho já neměla mít taky. Navíc mám takový hezký - jasně žlutý jako z How I Met Your Mother.

 "iPlayer/ITV Player is not available in your country"

Ach ano, tohle bude nekonečný příběh každého britofila. Nechápu, proč jim na tom tak záleží? Myslím, že to byl iPlayer, který po mě chtěl směrovací číslo. Řekla jsem si, že to obejdu a našla jsem si náhodné směrovací číslo na londýnského West Central a stejně mě nepustil, našel moji ID adresu...sledují nás všude!

TV Nova dává jako zdroj Daily Mail

To, že jeho název zní chytře a důvěryhodně, neznamená, že je to chytré a důvěryhodné médium a všichni, kdo se v tom alespoň trochu orientují, mi dají za pravdu. Já vím, že nad samotnou strukturou zpráv na Nově se ani člověk nemusí zamýšlet, ale stejně vždycky (když se náhodou na Televizní noviny dívám) mě to to vytočí. To je jako by citovali Blesk nebo Šíp nebo já nevím co...

Nebydlím v Londýně

Pro mě momentálně naprosto neřešitelný problém, beru se s ním každý den. Ovšem letos jsem navštívila Británii (konečně a poprvé), příští rok se tam chystám na trochu delší dobu, načase plánovat, jak se tam dostanu za dva roky, protože již nebude rok, kdy bych nebyla na ostrově.