Downton Abbey Season 6: Episode 4 review

Návraty starých známých 

Užívám si to. Tuto sérii si opravdu užívám. Měla bych zaklepat, ale přestože se včera vysílal čtvrtý díl, tak všechny problémy, které se řešili byly zahnány a vyústili do pěkného konce. Čtvrtý díl sice není ani polovina série, ale neboť máme sérii poslední, jsem si jistá, že už se žádné velké drama nerozjede, tedy pokud nás nepřekvapí nějaká nečekaná událost, jsme ve světě lorda Fellowese, můžeme čekat cokoliv a ono to stejně bude jinak.

Mr Carson a Mrs Hughes Carson jsou pryč na líbánkách, a tak vše má pod kontrolou Thomas, které si své vedení, jak jinak než užívá.

Tom nadobro zůstává na Downtonu a znovu si v něm hledá svoje místo a práci. V Americe načerpal nové ideály, které se teď pokouší přenést i do anglického Yorkshiru, tak uvidíme, zda se mu to povede.

Už je tady zas. Tentokrát ne Hitler (na toho je ještě drobátko brzy), ale seržant Willis. Ten už by se na Downtonu mohl rovnou zabydlet natrvalo. Teď ale přináší dobré zprávy...docela. Pamatujete si na tajnou minulost Ms. Baxter (ano, jak se ukazuje pomalu všichni zaměstnanci panství jsou buď bývalí kriminálníci nebo komedianti). Policie případ prostudovala a usvědčila toho setsakramentského ďábla, jak říká Mr. Mosley, Mr Boyla, který to těchto problémů komornou dostal. Willis tedy žádá Ms zda by nemohla svědčit u soudu. Mr Mosley jí do toho tlačí, ale Baxter si je nejistá, nakonec však svolí.

Mezitím vede s Thomasem emociální dialog. Z komorné a podmajordóma se stali nečekaní přátelé a navzájem se podporují. No, i když přátelé, Thomas by nejspíš řekl něco jiného. Ubožák Thomas se cítí v celém obrovském sídle plným lidí tak sám. Stále se snaží o přízeň nového lokaje Andyho a to i o pouze přátelské pouto, ale lokaj nijak nejeví zájem a spíše se otáčí za Daisy.

Daisy je stále ta samá naivka a citlivka. Některé věci se prostě nemění, ale ale nemusí. Její tchán dostal po bývalých majitelích Lipovou farmu. Katastrofu, která tomuto ději předcházela, zachránil nevědomky sám hrabě, kterého opět svíjí zdravotní problémy.

A teď už nevyhnutelně nemocnice. Díky bohu, nejsem jediná, kdo se zoufale nudí. I britské televizní magazíny píší, že je to jistě nejnudnější dějová linka celé série (ba i seriálu). Nemám nic proti hraní Maggie Smith, to je královna mezi herečkami a Penelope Wilton, která sice občas trochu přehrává, ale v  pohodě, ale ten scénář,  který jim Fellowes pro závěrečnou sérii napsal je opravdu nuda nudoucí. Každopádně příští díl se na Downton dostaví i sám ministr zdravotnictví Neville Chamberlaine, takže myslím, že bych se již měla začít zajímat.

Nicméně, nemocnice přivedla na Downton, jak Thomas rád připomněl, bývalou služebnou Gwen, tedy spíše jejího manžela, který se zde měl sejít s tetou Rosamound. Zaměstnanci jsou nadšeni, že svoji bývalou kamarádku znovu vidí, ovšem rodina (až na Toma pochopitelně) vůbec Gwen nepoznává. U oběda pak nastane krásný okamžik, kdy všichni společně s Gwen zavzpomínají na zesnulou Lady Sybil. Ne jedno oko bylo suché, včetně toho mého.

Shledání s Gwen byl milý dárek od Juliana Fellowese. Jsem ráda, že Rose Leslie nabídku přijala, neboť stejně jako Gwen se vydala za zářivou kariérou ovšem ne jako sekretářka, ale angažmá v Game of Thrones.

Na Downton také přijíždí se svojí tetou náš starý známý Henry Talbot, okouzlující jako minule. Matthewa Gooda jsem si prostě zamilovala a bývalým nápadníkům nesahá ani po kotníky. Nesmlouvá s Mary, nepodbízí se jí, ale je to svědomitý muž, kterého teď potřebuje, není to jen parodie na muže.

Anna se začíná už podezřele zakulacovat, stále ovšem své těhotenství svého manželovi tají, dokud si nebude naprosto jistá. Pak se ale vše - jak jinak - pokazí a Anna s Mary spěchá do Londýna, aby ji okamžitě viděl doktor a dítě se pokusil zachránit. A ano, napočtvrté se Anně podaří dítě zachránit a domů vyráží s nejzářivějším úsměvem na tváři. Zrovna, když Carsonovi dorazí domů z líbánek a dole je pro ně přichystaná malá welcome party, se podělí o onu šťastnou novinu Mr Batesovi. Slzy štěstí. Není páru, který musel čelit tolika nástrahám a neštěstím jako jsou Batesovi. Doufám, že dál už to bude jen o samých ňuchňacích záležitostech.